O létajících objektech - Hakl Emil

Člověku nakonec nezbude, než sám na sobě provádět vivisekci. Ale musí to dělat nestranně, to znamená s určitou dávkou cynismu. Protože kdyby to dělal se zadostiučinění , nebo dokonce s radostí, tak by se z něj stal buď magor, nebo snob , říká vypravěč textu s názvem Blízká setkání z nové knihy Emila Hakla. Spisovatel se v ní vrací zpět k žánru povídky, tentokrát obohacené o nové vypravěčské prvky, zároveň však zůstává věrný svému sebeironickému stylu, který dokáže ve čtenáři vyvolat pobavený smích a mrazení v zádech současně. Vždyť: Celému světu vládnou síly, proti kterým se nedá vůbec nic dělat. Síly, kterým se člověk obdivuje, dokud se s nimi přímo nepotká. A když se to stane, tak ho v tu ránu odfouknou jako kus papíru.

Dvanáctou povídku souboru tvoří fotografický cyklus, fotopovídka, jejímž autorem je Miro Švolík.