Žítkovská bohyně

„S tradicemi moravských Kopanic a žítkovských bohyní jsem se poprvé seznámil v roce 2004, kdy jsem komponoval pro chlapecko-mužský sbor Boni pueri cyklus K horám. Jedinečné folklorní útvary moravských kopaničářů, obsažené zejména v písňových sbírkách Josefa Černíka, jsem poté využil ve své sborové tvorbě ještě několikrát. Orchestrální fantazie Žítkovská bohyně je inspirována přírodou Bílých Karpat a literárními pracemi kněze Josefa Hofera, národopisce Jiřího Jilíka a spisovatelky Kateřiny Tučkové. Není to ovšem dílo folklorní (s výjimkou drobné citace v poslední části), ale naopak volně využívá soudobých kompozičních postupů, včetně oněch osobních, jako jsou například intervalový výběr, glissando jako komponent tématu, diafonie, sfumato, metoda „roztroušeného tématu“, spektrální harmonie, metoda „rozsypaných čajových lístků“ aj. Zvláštností orchestrální instrumentace je využití ženského hlasu v části třetí. Výsledný šestnáctiminutový celek má kombinovanou formu tvořenou čtyřmi kontrastními částmi, které jsou v partituře označeny jako Žítková, Vyškovec, Zaříkání bouře a Chabová. " Skladba vznikla v roce 2015 v rámci projektu Ministerstva kultury České republiky. Její premiéra se uskutečnila 10. prosince 2015 v olomoucké Redutě na abonentním koncertu Moravské filharmonie, a to za pěvecké účasti Barbory Martínkové-Poláškové a řízení Marka Štilce.  obsazení: fl pic, fl2, ob2, cl2, cl b, fg2, cor4 in Fa, trb4 in Do, tbn3, tb, timp, perc, pfte, ms solo, vno I, vno II, vla, vcl, cbmateriál: partituranakl.č.: R 333 Samostatné party pouze k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz